Malá knihovnická slavnost 2017

Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě pořádala 22. listopadu již šestnáctým rokem „Malou knihovnickou slavnost“, na které se snaží ocenit záslužnou práci knihovníků neprofesionálních knihoven v Kraji Vysočina.

Pod jejich vedením se knihovny mění na komunitní centra obcí. Poděkování však náleží i zřizovatelům knihoven, kteří se snaží zabezpečit dobré podmínky pro provoz svých knihoven. Vždyť pouze pěkné knihovny se stanou oblíbeným místem pro setkávání dětí i dospělých.

Při vyhodnocení „těch nejlepších“ jsme podobně jako v přechozích letech vycházeli z návrhů metodiků pověřených knihoven. Z každého okresu získala jedna knihovna titul Knihovna Vysočiny roku 2017 a jedna knihovna ocenění II. stupně.

Stalo se již tradicí, že jsme ocenili také jednu neprofesionální knihovnu s nejlepší webovou stránkou.

Titul Knihovna Vysočiny 2017 získaly knihovny:

• Obecní knihovna Věžnice – knihovnice Anna Novotná (okres Havlíčkův Brod)

• Místní knihovna Dolní Smrčné – knihovnice Helena Čermáková (okres Jihlava)

• Místní knihovna Čejkov – knihovnice Jana Floriánová (okres Pelhřimov)

• Obecní knihovna Pucov – knihovnice Jarmila Vrbová (okres Třebíč)

• Místní knihovna Dobrá Voda – knihovnice Marcela Drápelová (okres Žďár nad Sázavou)

Titul Knihovna Vysočiny 2017 – ocenění II. stupně (knihovny, které již jednou na MKS uspěly, od té doby však zaznamenaly ve své činnosti další pokrok):

• Knihovna městyse Herálec – knihovnice Marie Vašáková (okres Havlíčkův Brod)
• Místní knihovna Střítež – knihovnice Anna Vlachová (okres Jihlava)
• Místní knihovna Krasoňov – knihovnice Marcela Štěpánová (okres Pelhřimov)
• Místní knihovna Číměř – knihovnice Jana Nevoralová (okres Třebíč)
• Místní knihovna Dalečín – knihovnice Renata Mičková (okres Žďár nad Sázavou)

Nejprve převzali ocenění knihovníci, jejichž knihovna získala titul „Knihovna Vysočiny 2017“:

První oceněnou knihovnou na Havlíčkobrodsku byla Obecní knihovna Věžnice. V minulém roce došlo v činnosti této knihovny k „zásadnímu obratu“. Knihovna byla přestěhována do Domova sv. Floriána pro seniory (doposud sídlila v poněkud nedůstojných prostorách, jak sdělil sám starosta obce). Domov sv. Floriána se stal doslova komunitním centrem. Své místo zde našly, vedle knihovny i místní maminky a ve spolupráci s nimi vznikl Family point. Knihovna byla vybavena novým moderním nábytkem a zřízen byl také koutek pro děti. Otevření této pěkné moderní knihovny bylo spojené i se jmenováním nové knihovnice paní Anny Novotné. Hned po svém nástupu se okamžitě věnovala automatizaci knihovny a kulturním akcím pro děti i dospělé. V letošním roce získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2017, konkrétně obdržela Diplom za propojení generací. Obecní knihovna ve Věžnice získala, pod vedením paní Anny Novotné, zcela oprávněně, titul Knihovna Vysočiny 2017 za přeměnu stagnující knihovny na společenské a kulturní centrum obce.

Místní knihovna v Dolním Smrčném je jednou z šesti poboček Městské knihovny v Brtnici. Z důvodu restituce byla knihovna přemístěna do narychlo zbudovaného podkroví obecního domu, kde sídlí dodnes. Knihovna o velikosti 6 metrů čtverečních využívá při akcích i sousední místnost osadního výboru. O tom, že za mrazů tam bývá zima a že střechou zatéká se mluví jen těžko …. říká paní Ing. Helena Čermáková, která je zde knihovnicí od roku 2003. Čtrnáct let vede knihovnu, místní kroniku a pracuje i v osadním výboru. To vše zvládá souběžně s péčí o zdravotně postiženou dceru, která našla uplatnění v knihovně jako pomocnice. Zásluhou aktivit paní Čermákové, která se stala duší všech pořádaných akcí, se hojně navštěvovaná knihovna stala společenským zázemím obce. V letních měsících se akce přesouvají i na hřiště – např. setkání absolventů místní, dnes už zrušené školy. V obci Dolní Smrčné žije pouze 90 obyvatel, v knihovně je však evidováno kolem 40 čtenářů, kteří si ročně vypůjčí až 2000 knih. Knihovnice na přání některých z nich doručí, či doveze čtení až do domu. V průběhu léta zavítají do knihovny také chataři a chalupáři. Knihovna je plně automatizovaná, jen starší počítače někdy „zlobí“. Ne vždy funguje všechno tak, jak má. Knihovna v Dolním Smrčném je však příkladem, jak velice záleží na osobnosti knihovníka. I v takových podmínkách, jaké má, pracuje paní Helena Čermáková s obrovským nasazením. Bylo nám ctí, že krajská knihovna mohla paní Ing. Heleně Čermákové a její pomocnici za obětavou a záslužnou práci poděkovat.

V okrese Pelhřimov získala titul Knihovna Vysočiny 2017 Místní knihovna Čejkov, kterou od roku 2004 obětavě vede paní Jana Floriánová. V roce 2012 čekala budovu, ve které knihovna sídlí, kompletní rekonstrukce. Paní Floriánová neváhala a celý fond knihovny přestěhovala k sobě domů, odkud také zajišťovala v průběhu 5 let výpůjční služby pro obyvatele Čejkova. Tím zachránila knihovnu před dočasným uzavřením, protože nebyla jiná možnost, kam knihy přemístit. V letošním roce se knihovna vrátila do původních prostor v kompletně opravené obecní budově. Obec má necelých 70 obyvatel, z toho téměř polovina jsou čtenáři knihovny. Předpokladem rozvoje této knihovny je i velká návštěvnost dětí do 15 let. Nabídku knih svým čtenářům rozšiřuje paní Floriánová prostřednictvím výměnných souborů z Městské knihovny v Pelhřimově. Za to vše náleží paní Janě Floriánové, která patří k mladé generaci knihovníků, poděkování od místních obyvatel i od krajské knihovny.

V Obecní knihovně Pucov na Třebíčsku je nutné vyzvednout nadšení a péči knihovnice paní Jarmily Vrbové. V obci, která má pouhých 162 obyvatel je 32 čtenářů, z toho 12 dětí. Vždy, když přijímá knihy z výměnného souboru, kontroluje, zda je tam dostatek čtiva pro děti. To je balzám na každou knihovnickou duši. Prostory knihovny jsou sice stísněné a nevelké, zato bezbariérové. Nabídka služeb odpovídá podmínkám, které knihovnice má. Nejdůležitější však je spokojenost čtenářů. V okrese Třebíč jsou knihovny lépe vybavené a na pohled příjemnější. Přesto jejich činnost stagnuje a upadá. Jsme často svědky stesků: „Lidé nečtou. Je však vidět, že nejvíc záleží na osobnosti knihovníka“ (tak hodnotí knihovnu vedoucí Útvaru služeb knihovnám MěK v Třebíči paní Hana Kabelková). V Pucově měli při výběru knihovnice šťastnou ruku. Vždy je však co zlepšovat. A mnohdy stačí drobnosti, aby nadšení neuvadlo. Proto jsme ocenili paní Jarmilu Vrbovou – přejeme jí vděčné čtenáře i místní zastupitele.

Místní knihovna v Dobré Vodě na Žďársku slouží veřejnosti již 115 let. Od roku 2002 zajišťuje obětavě chod knihovny paní Marcela Drápelová. Jejích služeb pravidelně využívá 62 registrovaných čtenářů. K výběru vhodné četby jim přispívají výměnné soubory knih z KMJS ve Žďáře nad Sázavou. Paní Marcela Drápelová zajišťuje pro místní obyvatele také různé kulturní akce. Je velkým fandou Horáckého divadla v Jihlavě a tak pravidelně pořádá autobusové zájezdy právě tam. Připravuje besedy se zajímavými lidmi, např. s panem Kreibichem. Nejraději však zve do knihovny obyvatele Dobré Vody, kteří cestují po světě a jsou ochotni se o své zážitky podělit s ostatními, případně něco zajímavého umějí a jejich šikovnost je inspirací pro ostatní. Tradicí se stal turnaj „Člověče nezlob se“ a pasování prvňáčků na čtenáře. Zásluhou paní Marcely Drápelové je činnost knihovny na velmi dobré úrovni a knihovna zaujímá v povědomí občanů své nezastupitelné místo.

Titul Knihovna Vysočiny 2017 – ocenění II. stupně byl udělen následujícím knihovnám:

Knihovna městyse Herálec získala titul Knihovna Vysočiny hned v prvním roce konání Malé knihovnické slavnosti (v roce 2002), pod vedením paní Marie Vašákové, která ji s obětavostí sobě vlastní vede doposud – za tři roky to bude již 40 let. Tato knihovna byla i jednou z prvních plně automatizovaných knihoven v okrese Havlíčkův Brod (nejdříve systém LANius, nyní Clavius). V knihovně je k dispozici více než 2 000 aktuálních svazků knih a 3 exempláře periodik, nabídku knih mají čtenáři rozšířenou i prostřednictvím výměnných souborů z krajské knihovny. Paní Vašáková obětavě zajišťuje požadovanou literaturu díky MVS. Příkladná je i kulturní činnost, zejména vzdělávací akce pro děti z místní MŠ a ZŠ, nezapomíná však ani na dospělé. Paní Vašáková se aktivně zapojuje do vzdělávacích kurzů pro knihovníky pořádané krajskou knihovnou. Díky nim si pak vytvořila i nové webové stránky knihovny. Dosaženými výsledky a úrovní poskytovaných služeb splňuje knihovna v Herálci představu moderní knihovny a je živým kulturním centrem obce.

Místní knihovna ve Stříteži patřila vždy k nejaktivnějším v okrese Jihlava. Titul Knihovna Vysočiny získala již v roce 2004. Od roku 2010 vede knihovnu úspěšně paní Anna Vlachová. V květnu 2016 se knihovna přestěhovala, po celkové rekonstrukci budovy obecního úřadu, do dvou pěkných místností v přízemí s bezbariérovým přístupem. Díky tomu získala nové čtenáře z řad seniorů i rodičů s malými dětmi. Starším nebo imobilním občanům zanese paní Vlachová po domluvě knihy až domů. Knihovna byla z části vybavena novým nábytkem. Hlavně však vzniklo nové dětské oddělení, kde si děti mohou posedět, nebo zahrát stolní hry. Kulturní a vzdělávací činnost zaměřuje paní Vlachová především na práci s dětmi. Loni začátkem prosince proběhla akce Knihovnické hrátky, kde si děti prověřily své znalosti formou testů, vyrobily záložky do knih a ozdobily perníčky. Pro dospělé pořádá pravidelně, ve spolupráci s obecním úřadem, velikonoční, adventní nebo vánoční tvoření, většinou spojené s výstavkou prací. Knihovna ve Stříteži tak otevírá svoji náruč všem vrstvám obyvatel v moderním příjemném prostředí. Od roku 2011 je knihovna plně automatizovaná a díky štědré podpoře OÚ nabízí dostatečně velký výběr knih, brožur a časopisů.  Příkladně doplňovaný fond je vzorem i pro další knihovny. Paní Anna Vlachová získala díky svému laskavému, obětavému přístupu k lidem a zejména díky výborným knihovnickým výsledkům ocenění 2. stupně pro střítežskou knihovnu zcela po zásluze.

Místní knihovna Krasoňov na Pelhřimovsku má dlouholetou tradici. Knihy se zde půjčují, s malými přestávkami, již 137 let. Knihovna se nachází v pěkné, samostatné místnosti ve zrušené škole, kterou zrekonstruovalo město Humpolec. Titul Knihovna Vysočiny získala v roce 2006. Před třemi roky přišel předseda Spolku přátel Krasoňova a nová knihovnice paní Marcela Štěpánová s nápadem rozšířit působnost knihovny o nabídku různých přednášek. Již tři roky se každé pondělí po výpůjční době schází kroužek lidí: od ledna do května a od září do prosince. Témata setkání jsou velmi rozmanitá – kulturní, historická i různé odborné přednášky. Oblíbené je také promítání a vyprávění zážitků z cest po celém světě. Přednášející jsou z řad místních občanů, ale vystřídali se zde i renomovaní odborníci. A tak není divu, že knihovna v této malé obci, která má 236 obyvatel vykázala v minulém roce 26 kulturních akcí. Slova paní Marcely Štěpánové, které s organizací všech akcí obětavě pomáhá manžel: „Během minulých let jsme vystřídali mnoho zajímavých témat. Doufáme, že nám ještě dlouho nedojde inspirace a cestu do knihovny najde i mladší generace obyvatel. Smutné je, že mezi čtenáře patří jen velmi málo dětí“. Manželům Štěpánovým bylo předáno ocenění za rozmanitost pořádaných aktivit a za intenzitu práce se seniory.

Místní knihovna v Číměři, oceněná titulem Knihovna Vysočiny roku 2010, je umístěna v bezbariérových prostorách, vybavena novým nábytkem a počítači s internetem. Knihovnice paní Jana Nevoralová využívá při práci s dětmi své letité zkušenosti. U místních dětí vždy podporovala vztah k obci – jako profesionální zdravotnice je učila zdravotnickým dovednostem a připravovala je i pro hasičské soutěže. Nyní se snaží vyplnit jejich volný čas různými akcemi v místní knihovně. Zúčastnily se i celostátní akce Noc s Andersenem. Paní Nevoralová je velice aktivní, své vědomosti nevtíravě předává ostatním a skvěle se jí to daří. Příkladná je i její spolupráce s obcí, kde se podílí na veškerém kulturním životě. Jejím hlavním přínosem je mapování místní historie. Vedle nákupu nových knih jezdí paní Nevoralová vybírat knihy svým čtenářům i z výměnného fondu, využívá MVS a propaguje knihovnu na webových stránkách obce. Pravidelně se zúčastňuje školení a vzdělávacích akcí pořádaných Útvarem služeb knihovnám Městské knihovny v Třebíči. Paní Janě Novoralové jsme poděkovali za činorodou práci v oblasti knihovnictví a popřáli hodně elánu i do dalších let.

Místní knihovna v Dalečíně se dostala díky tomu, že jsme postupovali v abecedním pořadí podle pověřených knihoven, na řadu jako poslední, svými výsledky se ale řadí k těm nejlepším v našem kraji. Od roku 1995 vede knihovnu paní Renata Mičková. To znamená, že i ten první titul Knihovna Vysočiny 2008, získala pod vedením této mladé knihovnice. A jak hodnotí svoji dosavadní činnost sama knihovnice: „První zlomovou událostí bylo zahájení půjčování knih z výměnného fondu žďárské knihovny. Do knihovny se dostaly nové knihy, které přilákaly další čtenáře. Fungování knihovny bez výměnného fondu si nedovedu představit. Druhou důležitou událostí bylo přestěhování knihovny do větších prostor. Naskytla se tak možnost pořádání výstav, výtvarných dílniček atd.“ Ze žďárské knihovny si paní Mičková půjčuje i zvukové dokumenty pro nevidomé. Spolupracuje také s Městskou knihovnou v Bystřici nad Pernštejnem. S místní ZŠ se střídá v pořádání akce „Bystřicko čte dětem“. Během roku mohou obyvatelé obce navštívit zajímavé výstavy, besedy a v neposlední řadě i tzv. „dílničky“, které jsou určené především dětem. Kromě klasického půjčování knih a časopisů funguje i donášková služba občanům, pro které je docházení do knihovny ze zdravotních důvodů obtížné. Příkladná je rovněž spolupráce s obecním úřadem a dostatečné finanční zabezpečení, které umožňuje nákup nových knih i záviděníhodných 17 titulů periodik. Přání paní knihovnice na závěr: „za sebe bych si moc přála, aby knihovna nebyla jen místem, kde se půjčují knihy, ale aby byla místem, kde se lidé setkávají, povídají si a kam se rádi vracejí.“ Pod vedením paní Renaty Mičkové se knihovna stala skutečně fungujícím a příjemným místem pro zábavu i vzdělávání.

Rovněž v letošním roce byla vyhodnocena v rámci Kraje Vysočina jedna neprofesionální knihovna s nejlepší webovou stránkou. Na hodnocení se podílelo všech 5 pověřených knihoven a s největším počtem bodů zvítězila Místní knihovna Sázavka pod vedením paní Evy Vlčkové.