Knihovnická slavnost 2022

Z každého okresu jeden knihovník získává titul Knihovník Vysočiny, tentokrát s letopočtem 2022.
Kromě toho jsme Čestným uznáním za dlouholetou knihovnickou činnost chtěli poděkovat knihovníkům, kteří se této profesi obětavě věnují i několik desítek let.

Knihovníkem Vysočiny 2022 za okres Havlíčkův Brod je paní Olga Kotenová (Knihovna Krucemburk)
Paní Kotenová nastoupila do knihovny v roce 2019 ke stávající paní knihovnici paní Coufalové. Ve spolupráci s obecním úřadem se podařilo najít nové prostory ve zdravotním středisku, kam se také v roce 2021 knihovna přestěhovala. Byla vybavena novým nábytkem vyrobeným na míru a vznikl i prostor pro  děti. Z knihovny se tak stalo přívětivé místo, kde se mohou konat různé akce a cestu sem si opět nacházejí i mladší čtenáři. Před stěhováním prošel knihovní fond rozsáhlou aktualizací a pomocí grantu Ministerstva kultury ČR se podařilo vybavit knihovnu i moderní technikou. V knihovně už proběhlo několik akcí, například výstava loutek, vánoční výstava, rozběhla se spolupráce s místní základní a mateřskou školou. Paní Kotenová mimo jiné spravuje nové webové stránky knihovny.

___________________

Druhým oceněným je Marie Bumbálková (Místní knihovna v Kameničce)

Paní Bumbálková od dětství ráda a hodně čte. Knihy si chodila už v dětství půjčovat do knihovny ve svém rodišti. Po přistěhování do Kameničky se stala čtenářkou tamější knihovny a v roce 1992 začala pracovat jako knihovnice.  
K velké změně došlo v roce 2002, kdy knihovna v Kameničce přešla pod Městskou knihovnu Jihlava. Kolegyně z Útvaru regionálních služeb vyřadily velké množství knih a pomohly s vedením knihovnické agendy. Paní Bumbálková postupně všechny knihy zkatalogizovala a čtenářům je půjčuje prostřednictvím programu Tritius. Neocenitelným pomocníkem je i Výměnný fond. Žádná z malých knihoven by si nemohla dovolit nakoupit takové množství nových knih. V malé vsi, jako je Kamenička, je knihovna také místem setkávání, návštěvníci si mezi sebou rádi v knihovně popovídají. Paní knihovnice také pomáhá s organizací kultury v obci. S manželem nacvičuje s místními dětmi několikrát do roka kulturní akce, jako Tříkrálové zpívání, program ke Dni matek, setkání důchodců, rozsvěcení vánočního stromu. Asi největší kulturní a společenskou akcí v Kameničce je tradiční masopustní obchůzka obcí. Příprava masek a nějakého programu je také činnost, na kterých se paní Bumbálková podílí.
Práce v knihovně i pomoc při organizování kultury ji velice baví a dělá jí radost.

_______________________

Za okres Pelhřimov je Knihovníkem Vysočiny paní Věra Jarošová (Místní knihovna Vyskytná)
Knihovnu v obci Vyskytná u Pelhřimova mají již od roku 1904. Knihovnice Věra Jarošová působí v knihovně ve Vyskytné od roku 2010.

Knihovna úzce spolupracuje s obecním úřadem, se zdejší základní a mateřskou školou a ostatními místními spolky.  Paní Jarošová pravidelně pořádá Pasování žáků prvních tříd na čtenáře, zve autory a ilustrátory dětských knih, nabízí čtenářské dílny, maraton čtení, zábavná dopoledne i odpoledne s knihami a vyrábění. Pro čtenáře a obyvatele obce pořádá v knihovně "Besedy při kávě", přednášky z historie a o cestování, o zdravém životním stylu. Organizuje zde Letní školu seniorů a podílí se na přípravě pravidelného zájezdu pro místní.

Paní Jarošová je také nadšenou badatelkou a milovnicí historie. Sbírá materiály a fotografie ze života obce, bádá ve starých kronikách a matrikách, zachycuje vzpomínky starších rodáků a místních občanů. 
Je autorkou několika brožur: Pověsti z Vyskytné, brožury o legionářích a padlých v 1. sv. válce, Vyskytenské kuchařky, aneb, Vzpomínek na staré časy.

Pravidelně pořádá prodejní výstavy v knihovně před Vánocemi a Velikonocemi. Dlouhodobé výstavy ve společných prostorech úřadu na téma "Osudy našich sousedu". Řadu let nabízí vyřazené knihy na burze knih. 

V období 2020-2022 prošla budova úřadu rekonstrukcí, a díky tomu získala knihovna krásné moderní prostředí. Po celou dobu rekonstrukce půjčovala paní Jarošová statečně knihy v tělocvičně místní základní školy. Místní architektka navrhla interiér knihovny, truhláři z Vyskytné vyrobili do knihovny nábytek. Vznikl zde dětský koutek, prostor pro práci s kronikami, kuchyňka a velký stůl pro setkávání, prostor pro výstavy.

Knihovna je v současné době již zabydlena v nových prostorách, a paní Jarošová pokračuje ve všech svých knihovnických a kulturních aktivitách dál se snad ještě větší vervou a radostí.

__________________________

I Třebíčsko má Knihovníka Vysočiny, a to paní Ivanu Vodákovou (Místní lidová knihovna v Nových Syrovicích)
Místní knihovna v Nových Syrovicích se nachází se v opravených prostorách obecního úřadu. Je plně automatizovaná, využívá systém Tritius Reks. Knihovní fond je doplňován pravidelně několikrát ročně z výměnného fondu útvaru služeb knihovnám Městské knihovny v Třebíči.

Nepříznivé covidové období a nucené uzavření knihovny se jistě promítlo do statistických ukazatelů, ale místní čtenáři byli vždy dostatečně o všech nepříjemných opatřeních informovaní a předzásobení svojí oblíbenou četbou.

Paní knihovnice Ivana Vodáková je příkladem v přístupu k dětskému čtenáři, propagaci čtenářství v rodinách a její úsilí výrazně podpořilo důležitost fungující knihovny v této obci. Knihovna se aktivně účastní celostátních knihovnických akcí (projekt Malý čtenář, půjčování e-knih zdarma, téma udržitelnosti atd.).Obec, kde mezi ostatními důležitými prioritami má pevné místo i knihovna, je velice vizionářská, neboť chápe, že tudy vede jistá cesta ke vzdělanému a chytrému venkovu.

___________________

Za  okres za Žďár nad Sázavou je Knihovníkem Vysočiny Eva Veselá (Obecní knihovna Bobrůvka)
Obecní knihovna Bobrůvka je jedna z novějších knihoven, obnovili svoji činnost v roce 2015. Paní knihovnice byla u myšlenky obnovení knihovny a od té doby se – až na krátké přerušení – knihovně věnuje. Hlavně dětským čtenářům i ostatním návštěvníkům ve spolupráci s dalšími pomocníky připravuje v průběhu roku velmi bohatý program, jako tradičně pořádané velikonoční a vánoční akcí (velikonoční i vánoční tvoření, rozsvěcení vánočního stromku), rozloučení s prázdninami, letní karneval (vyrábění masek, soutěže, tanečky) a na podzim malování dýní zpestřené soutěžemi. Za vybrané prostředky z prodejních výstav, kde jsou hlavními tvůrci děti, byly pořízeny deskové hry. Oblíbený je i lampionový průvod, na které se děti moc těší. Zajímavou aktivitou byla během covidu vyrábění a malování betonových květinářů, které proběhlo ve venkovních prostorách. Velmi dobře funguje spolupráce se zřizovatelem, kromě finančních příspěvků na pořádání všech akcí bylo v r. 2021 z dotací pořízeno nové vybavení knihovny.

-----------

V Kraji Vysočina máme množství knihovníků, kteří se své knihovně věnují dlouhou řadu let. Rozhodli jsme se jim vyjádřit své poděkování a úctu Čestným uznání za dlouholetou knihovnickou činnost. 

Prvním z těchto „dlouholetých aktivních“ knihovníků je paní Jana Coufalová (Knihovna Krucemburk)
Jana Coufalová působí v knihovně od roku 1990 a za dobu svého působení zažila několikrát stěhování. Roku 1993 byla knihovna přestěhována z rodinného domu do prostor v hasičské zbrojnici a koncem roku 2000 byla přemístěna do přízemí budovy základní školy. Knihovna měla přes 6.000 svazků, byl do ní zaveden internet. Stálých čtenářů bylo kolem 65 a ročně si vypůjčili přes dva tisíce svazků (roku 2006 dokonce přes tři a půl tisíce). Paní Coufalová  do knihovny pravidelně nakupovala knihy atraktivní pro čtenáře. Paní Coufalová pracovala před přechodem na Tritius s knihovním programem Clavius.

____________________

Za okres Jihlava byla vybraná paní Maria Čechová (Místní knihovna v Krahulčí)
Paní Čechová vede zdejší knihovnu od roku 1974, tedy 48 let. Za tu dobu se změnil způsob knihovnické práce i složení čtenářů. Dříve četly hlavně děti, nyní to jsou dospělí, spíš vyššího věku. Paní Čechová také vzpomíná na přebalování knih z papíru do folií, vyřazování knih za normalizace, také postupné ukládání knihovního fondu do systému Clavius a Tritius.

Knihovna v Krahulčí byla zřízena asi před sto lety, kdy kniha byla takřka jedinou možností k získání vědomostí. Starosta obce knihovnu podporuje, obec financuje nákup nových knih. Neocenitelnou pomocí jsou knihy z výměnného fondu jihlavské knihovny.

______________________

Okres Pelhřimov reprezentuje paní Naděžda Ottová (Místní knihovna v Komorovicích)

Paní Naděžda Ottová je knihovnici v Komorovicích od roku 1982, tedy rovných 40 let. Tuto práci vykonává velmi svědomitě a obětavě. Ochotně vychází vstříc potřebám a zájmům návštěvníků knihovny, což se projevuje v počtu čtenářů i výpůjček. Knihy miluje a vzorně se stará jak o knihy, tak i o bezproblémový chod celé knihovny.

Ta byla založena v roce 1936, prvním knihovníkem byl František Ott (předek manžela současné knihovnice). V současnosti je knihovna umístěna ve středu obce, v prvním poschodí budovy obecního úřadu, v roce 2008 byla kompletně zrekonstruována za podpory Kraje Vysočina.

Paní Ottová celý knižní fond zkatalogizovala do automatizovaného knihovního systému sama.  Vždy si také velmi chválila vstřícnou spolupráci s obecním úřadem a jeho zaměstnanci a především s panem starostou. Obec v minulém roce knihovnu vybavila novým PC.

_________________________

V třebíčském okrese byla na ocenění navržena paní Marie Konečná (Místní knihovna v Pozďatíně)

Paní Marie Konečná vykonává spolehlivě a zodpovědně práci knihovnice v Místní knihovně v Pozďatíně již 33 let. Pozďatín je malá obec s necelými 160 obyvateli, nicméně s bohatou kulturní historií. Je obklopena rybníky s poetickými názvy jako Čepička, Štěpánek či Štičí rybník. To dokládá vtip i bohatost jazyka minulých generací.
Paní knihovnice Marie Konečná je životní optimistka a toto vše se odráží v její oblibě u místních čtenářů. V letním období si k ní našli cestu i mnozí chalupáři a chataři.
Knihovna vlastní 1 400 svazků, je automatizovaná, využívá systém Tritius Reks, fond knihovny je pravidelně doplňován a obměňován knihami z výměnného fondu Městské knihovny v Třebíči.
Bohužel se paní Konečná rozhodla opustit vedení knihovny, ale bude ji dál navštěvovat v roli vzorné a nadšené čtenářky.

__________________________

Posledním oceněným je knihovník žďárského okresu pan Liboslav Zrůst (Obecní knihovna Fryšava pod Žákovou horou)
Pan Zrůst se stará o fryšavskou knihovnu od r. 1964. Samo o sobě se jedná o úctyhodnou dobu, ale hlavně obdivuhodná je osobnost pana knihovníka - celé ty roky se obětavě věnuje svým čtenářům, kterých vychoval již několik generací. Je pro své čtenáře takovým průvodcem po literárním světě, má neuvěřitelný přehled o literatuře i historii místa, kde celý život žije a vše dokáže předávat dál. Ne vždy byla jeho knihovnická činnost jen o vědění, během svého působení zažil čtyři stěhování knihovny – knihovna byla ve škole, v soukromém objektu či na jednom z místních statků. V současných prostorách, v blízkosti kostela a školy, je knihovna od r. 2016. Pravidelně nakupuje pan Zrůst do knihovny nové tituly z prostředků obce. I přes mnohá úskalí si sám poradí s ukládáním knih do knihovního systému, absolvoval během let několik počítačových kurzů a pere se s technikou ze všech sil. Žďárské knihovnice si moc si chválí spolupráci s ním v oblasti pravidelného obměňování výměnného fondu. Pan Zrůst vybírá čtenářům na míru i podle přání a nikdo ze čtenářů z knihovny neodchází s prázdnou. Dle návštěvnosti a množství výpůjček je znát, že čtenáři ve Fryšavě pod Žákovou horou stále čtou a do knihovny se za panem knihovníkem velmi rádi vrací.