Výstava ilustrací Jana Zrzavého

V komorním pojetí připomíná Krajská knihovny Vysočiny výstavou 130. výročí narození malíře a ilustrátora Jana Zrzavého, rodáka z nedaleké Okrouhlice (1890-1977).

Rozsáhlý soubor faksimilí se souhlasem Národní galerie v Praze tu vystavuje spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici. Ve formátu 1:1 je tu zastoupena klasická práce moderní české ilustrace – výtvarný doprovod Máchova Máje a Erbenovy Kytice a desítka dalších děl domácí i světové klasiky. Osvěžení přinesou i první ilustrace k vlastnoručně připravené knížce, kterou budoucí malíř vytvořil ve svých 11 letech. Výstava prezentuje i knihy samotné, od francouzského originálu Vynálezu zkázy až po básnické sbírky českých moderních autorů 20. století.

Jan Zrzavý (5. listopadu 1890 Okrouhlice – 12. října 1977 Praha)  – český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf

Studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, měšťanské škole v Kutné Hoře a v Přibyslavi, pak se vrátil do Havlíčkova Brodu, v roce 1905 pokračoval na stavební průmyslovce v Brně.  Soukromě se učil malovat u Karla Reisnera, Vladimíra Županského a Františka Ženíška. Od roku 1907 studoval několik roků na UMPRUM u profesora Dítěte. Po školním roce 1908-1909 byl vyloučen.

V roce 1910 se stal členem sdružení Sursum. V letech 1912–1917 a 1919–1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 Umělecké besedy. V roce 1924 navštívil Francii a opakovaně se do ní vracel, až do roku 1939.

Po válce byl v roce 1947 jmenován profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde působil do roku 1950, pak se vrací zpět do rodné Okrouhlice. Maximálního uznání se mu dostalo v roce 1963, kdy Národní galerie v Praze v pražském Mánesu uspořádala výstavu Celoživotní dílo Jana Zrzavého k uplynulým 70. narozeninám, kterou navštívilo velké množství nadšených obdivovatelů.

V roce 1966 byl jmenován národním umělcem. 

Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku.


← Zpět na přehled