Historie

Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požáda l o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.

Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. Rok 1919 – tedy rok, kdy vyšel I. československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.

V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativa a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování,personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod.

Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V roce 1959 byl přijat II. Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Novodobá historie

  •  Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.
  • O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení celá akce uzavřena.
  • Na podzim roku 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost.
  • Též v roce 1997 vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé a těžce zrakově postižené, které dalo základ k poskytování dalších specializovaných služeb pro znevýhodněné uživatele knihovny. Nevidomým a slabozrakým spoluobčanům bylo v době otevření k dispozici 110 literárních titulů všech žánrů, nahraných na magnetofonových kazetách. Služba byla zavedena ve spolupráci s Macanovou tiskárnou a knihovnou pro nevidomé v Praze. Postupně na tomto oddělení vznikaly podmínky pro práci s neslyšícími a mentálně postiženými.
  • V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač.
  • V březnu roku 1999 byl na dětském oddělení Okresní knihovny oficiálně spuštěn Internet pro dětské čtenáře.
  • Na podzim roku 1999 bylo na studijním oddělení knihovny uvedeno do provozu Regionální informační středisko Evropské unie. Středisko zahájilo svou činnost jako jedno z prvních tohoto druhu v naší republice.
  • Ve stejném období vzniklo specializované oddělení pro poskytování služeb dětem s poruchami učení. Na začátku školního roku 1999/2000 knihovna v praxi zahájila činnost tohoto oddělení a začala využívat počítačový program Dyslektik.
  • V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius.
  • Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum. Počítačová učebna je primárně určena k celoživotnímu vzdělávání knihovníků Kraje Vysočina.
  • 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod.
  • V roce 2002 vznikl samostatný útvar specializovaných služeb pro handicapované.
  • V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.
  • V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště.
  • Též v roce 2006 se uskutečnila veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. Do prvního kola bylo podáno 40 návrhů. V prvním kole v červenci 2006 porota v čele s Prof. Ing. arch. Miroslavem Masákem vybrala pět nejlepších do druhého kola, v kterém pak vyhlásila vítězný návrh, pod nímž jsou podepsáni Ing.arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl, Ing.arch. Ivo Hermann – Praha.
  • V roce 2007 byla mezi autory vítězného projektu htsA (herman tomášek seidl Architekti) a investorem (tj. krajem Vysočina) uzavřena smlouva na projektové práce.
  • Rovněž v roce 2007 byl zahájen prodej knih z Edice Vysočiny. Návštěvníci KKV tak mají možnost publikace, které se tematicky i obsahově týkají Kraje Vysočina, zakoupit přímo V KKV.
  • Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.
  • Ve stejném roce byl zprovozněn web pro dětské čtenáře. Zjednodušenou formou informuje děti o dění v knihovně, předkládá jim knihovní a výpůjční řád, nabízí velké množství akcí, soutěží, besed apod.
  • V rámci novostavby knihovny probíhá v roce 2009 projektová příprava a upřesňují se informace pro podání žádosti o stavební povolení. V září 2009 je dokončen projekt pro stavební povolení a 16. 9. 2009 vydáno stavební povolení. Na prosinec 2009 je plánováno dokončení projektu pro realizaci stavby.
  • V letech 2010 – 2014 probíhá řada jednání, jejichž cílem je zajistit financování stavby nové budovy KKV v Havlíčkově Brodě a zároveň je opakovaně prodlužováno stavební povolení.
  • Od 1. 1. 2014 zajišťuje Krajská knihovna Vysočiny provoz Krajské digitalizační jednotky.
  • Zastupitelstvo Kraje Vysočina na jednání dne 9. 9. 2014 rozhodlo o zrušení záměru vybudování sídla Krajské knihovny Vysočiny jako novostavby v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod a uložilo Odboru kultury památkové péče a cestovního ruchu a Odboru majetkovému Krajského úřadu Kraje Vysočina zpracovat návrh komplexního řešení provozních a rozvojových potřeb Krajské knihovny Vysočiny, tj. umístění sídla i skladových prostor, s využitím vhodného objektu v Havlíčkově Brodě do 31. 12. 2015.
  • Na jednání dne 21. června 2016 rozhodlo Zastupitelstvo Kraje Vysočina o uzavření smlouvy na spolufinancování stavby nové budovy Krajské knihovny Vysočiny s Městem Havlíčkův Brod.

Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.